Spolužáci a atmosféra třídy

Vzhledem k tomu, že děti s Aspergerovým syndromem mají problémy především v komunikaci a sociálních vztazích, je nutné ošetřit i klima ve třídě mezi jejich spolužáky. Na první pohled se dítě s AS jeví „normálně". Projevy, které však vyplývají z této diagnózy (např. vykřikuje při hodině, má nepřiměřené reakce při horší známce - křičí, pláče, běhá po třídě, ale i odmítá komunikovat s vyučujícím, utíká ze třídy), však okolí dítěte těžko toleruje. Pokud jeho spolužáci nejsou seznámeni se specifiky AS, zákonitě berou všechny projevy dítěte jako nespravedlnost. Někteří si ho pak nevšímají, někteří mu mohou i ubližovat. Je zde tedy i velké riziko šikany.

Program pro spolužáky dětí s AS může ošetřit poradenské zařízení. Doporučuje se, aby se třídou pracovali vždy dva odborníci (lektoři), kteří mají zkušenosti s dětmi s AS. Je velmi důležité, aby lektoři měli dopředu informace o dítěti s AS, které do třídy dochází. Zpravidla jej znají z vlastní zkušenosti (např. dítě dochází na terapie či jiné aktivity poradenského zařízení). Pokud nemají s dítětem dosavadní zkušenost, doporučuje se předchozí kontakt s rodinou a učiteli, kdy jsou podstatné především konkrétní problémové situace z poslední doby ve vztahu dítěte s AS ke svým spolužákům. Tato konzultace může probíhat buď v poradenském zařízení, nebo ve škole těsně před vlastní intervencí ve třídě.

Důležitou podmínkou uskutečnění programu pro spolužáky je souhlas rodičů, ale i samotného dítěte s AS s jeho konáním ve třídě. Ze zkušenosti známe situace, kdy rodiče nebo škola projevili zájem o realizaci tohoto programu. Při dotazu na souhlas dítěte s konáním programu však rodiče toto odmítli s tím, že jejich dítě o diagnóze ještě neví, příp. že s jejím sdělením by raději ještě počkali. Taková situace je ale naprosto absurdní. Na jednu stranu mají být spolužáci informováni o tom, že dítě má nějakou diagnózu a co přesně tato diagnóza znamená, na druhou stranu, dítě s AS o svém znevýhodnění vůbec nemá tušení. Je tedy důležité, aby dítě bylo již se svou diagnózou seznámeno a bylo mu také jasně vysvětleno, co konkrétně v jeho případě znamená.

Program pro spolužáky probíhá formou besedy. Lektoři pracují pouze s dětmi bez přítomnosti učitelů a asistentů pedagoga. Z dlouholeté zkušenosti se toto jeví jako výhodnější. Několikrát se stalo, že děti mluvily i o vztahu učitele / asistenta pedagoga vůči dítěti (např. často mívají spolužáci pocit, že učitel dítěti s AS nadržuje). K takové informaci by se v přítomnosti učitele nebo asistenta pedagoga nedospělo a pro ošetření atmosféry ve třídě jsou velmi důležité. Pocit nespravedlnosti u spolužáků dítěte s AS není nic neobvyklého. Dochází k tomu zpravidla proto, že dětem nebyly dostatečně vysvětleny speciálně pedagogické přístupy, které vyplývají z individuálně-vzdělávacího plánu dítěte. Často se také stává, že spolužáci dosud nebyli vůbec o diagnóze dítěte s AS informováni nebo mají pouze částečné a zkreslené informace.

Poté, co proběhne beseda se spolužáky, jsou ale učitelé i asistenti pedagoga (příp. další personál školy, se kterým je nutné závěry z besedy probrat - ředitel, ...) podrobně seznámeni s průběhem a výstupy intervence ve třídě. Je tedy také důležité, aby si dopředu učitelé vymezili čas na toto závěrečné shrnutí (tzn. zajistit si zástup ve třídě).

Další podmínkou konání je také nepřítomnost dítěte s AS na dané besedě. Dítě musí být dopředu o této skutečnosti informováno (zpravidla v rámci předchozí schůzky, kdy je i informováno o tom, jak bude beseda probíhat a proč je důležité tuto intervenci ve třídě provést). Z tohoto důvodu je tedy nutné zajistit i jeho náplň činnosti v průběhu práce se třídou (např. danou dobu stráví s asistentem pedagoga nebo učitelem v klidové místnosti, kde se může věnovat nějaké „své" aktivitě - např. čtení v oblíbené encyklopedii). Nepřítomnost je opět důležitá z důvodu větší otevřenosti spolužáků a tedy i možnosti řešit konkrétnější situace a případy problémového chování dítěte s AS.

V průběhu besedy se spolužáky seznámí lektoři děti se specifiky různých znevýhodnění. Cílem je ukázat dětem, s jakými znevýhodněními se mohou setkat, jak je mohou rozpoznat a jak mohou v jednotlivých případech těmto lidem pomoci. Poté se zaměří přímo na Aspergerův syndrom. Aby bylo dané téma pro spolužáky bližší, vychází se z jejich specifik, tzn. že spolužáci uvádí, v čem si myslí, že se dítě s AS oproti nim odlišuje. Na těchto příkladech poté lektoři vysvětlí, co je to Aspergerův syndrom a jak se konkrétně u dítěte, které do třídy dochází, projevuje. Nejčastěji se specifika Aspergerova syndromu týkají následujících oblastí.

Děti s Aspergerovým syndromem:

  • mají potíže v navazování kamarádských vztahů a nechápou jejich pravidla (o kamarády zpravidla velmi stojí, ale neumí přátelství v pravém slova smyslu navázat, neví, jak začít, jak si přátelství udržet).
  • neumí komunikovat jako ostatní děti (často povídají jen o tom, co je zajímá, neumí druhým naslouchat, pokud oni chtějí o něčem vyprávět).
  • často mají zvláštní zájmy, např. vlaky, encyklopedie, vulkány a řada dalších.
  • velmi špatně reagují na změny (může jim vadit jen posunutí nebo otočení věcí, přerušení hry, změna programu nebo školního rozvrhu).
  • nechápou pravidla her (nechápou, proč mají hru hrát, jak se ve hře střídat, často chtějí za každou cenu vyhrát, nesnesou, když udělají chybu).
  • mají nepřiměřené emoce (lidé s AS je mají silnější a projevují je v jiných situacích než je obvyklé - mají např. vztek, i když v situaci, která tento vztek vyvolala, nemusí jít z našeho pohledu skoro o nic, smějí se věcem, které nemusí být směšné).

Stejně tak jako pomáháme lidem i s jiným znevýhodněním (např. lidem s tělesným, sluchovým nebo zrakovým postižením), potřebují pomoc i lidé s Aspergerovým syndromem. Spolužáci by tedy měli být informováni také o tom, jak se mají k dítěti s AS chovat, jak mu mohou pomoci (např. nedělat si z něj legraci, vysvětlit mu pravidla hry, nepřehazovat mu věci na stole, pokud má své místo ve třídě, nesedat si tam při střídání učeben).

Copyright © 2012 APLA Praha, o.s.

fgfdg

Provozuje APLA Praha

APLA Praha, střední Čechy, o.s.

Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17 - Řepy
IČO: 26 62 30 64
bankovní spojení: 5111440001/4000
Datum a číslo registrace u MV ČR:
VS/1-1/53469/03-R ze dne 1.4. 2003